T E R M Í N Y   V Y D Á V Á N Í    P O V O L E N E K   V   r. 2025.

Výbor MO ČRS v Nové Vsi tímto oznamuje všem svým členům, že povolenky k lovu ryb budou v r. 2025 vydávány v klubovně MO v Nové Vsi I. v  těchto termínech:

LEDEN - sobota 11.1.2025  OD 8:00 - 10:00 hodin

ÚNOR - sobota  8.2.2025    OD 8:00 - 10:00 hodin

BŘEZEN - sobota 8.3.2025  OD 8:00 - 10:00 hodin

DUBEN - sobota 12.4.2025  OD 8:00 - 10:00 hodin

KVĚTEN - sobota 10.5.2025 OD 8:00 - 10:00 hodin

V červnu a dalších měsících budou povolenky vydávány jen ve výjimečných případech po telefonické domluvě. (tel. 724022277).

Poslední termín na zaplacení příspěvkových známek je 30 duben.

I v r. 2025 budou vydávány hostovací povolenky pro Vaše známé a kamarády a to krátkodobé i celoroční.

V Nové Vsi I.  4.1.2025                                                                          

JAK V LÉTĚ CHYTAT RYBY? PORADÍ VÁM ZKUŠENÍ RYBÁŘI Z ROKU 1910

Ať už rybaříte, nebo se to chystáte o letošní dovolené poprvé vyzkoušet, tak se vám jistě bude hodit užitečný článek plný rad pro rybáře z roku 1910.

NĚCO PRO RYBOLOVCE.

V době letní nemůže se lovec vydatí na lov nikdy ani dost časně, ani dost pozdě. Lovec vysazující se letnímu vedru polednímu nebo odpolednímu, marně se namáhá.

Od východu slunce do snídaně a od večera před západem slunce až po samu noc jest nejlepší doba k rybolovu. Tu pak, když jest zamračeno, při ostrém jihozápadním větru je nejvýhodnější vypraviti se na lov, neboř tehdy ryby se pasou po celý téměř den.

Deštivé a větřivé počasí jest sice lovci nepříjemné, avšak když povrch vody jest zčeřený, tu lovec rybám nejméně jest patrný a spíše se dočká úspěchu. Před velkým deštěm ryby obyčejně nejméně zabírají, neboť tu obyčejně těžkým vzduchem hmyz padá do vody a ryby se jím přesytí, aniž by musily lovcova vnadidla vyhledávati.

Když počasí jest jasné, tu hlavním pravidlem pro rybolovce jest, aby se co nejvíce vzdaloval od vody a pokud je rybě na dohledu, musí hleděti co nejméně se pohybovati, neboť nejmenším pohybem ryby zaplašuje.

Důležito jest, aby lovec neměl nikdy slunce v zádech, aby stín jeho na vodu nepadal, by se tím ryby neodpuzovaly.

Lovci dále nutno dobře povšimnouti si vody, ve které loví, aby věděl, jaké ryby se v ní mohou zdržovati.

V každé vodě nežije každý druh ryb. Snadno lze pozorovati, že povahou vody rybné již v malých vzdálenostech i živěna vodní podobně se mění, tak že z povahy vody snadno lze souditi o druhu ryb v ní žijících a naopak podle ryb zase na zvláštnost vody co do síly proudu, útvaru dna, čistoty, jasnosti, hloubky a teploty.

Stav vody v řekách má na vydatnost lovu značný účinek. Ve kterých řekách voda značně stoupá, a pak zase mnoho opadává, loví se znamenitě na místech hlubších, na která se ryby uchylují, když řečiště vysýchá. Když voda stoupá a se kalí, jest doba k lovu nejvýhodnější a pak zase, když voda padá a se čistí.

V řekách ryby vyhledávají určitá místa svá. Tak ploštice, pražma, kapr, lín, řízek, parma, úhoř, okoun, zdržují se pravidelně při dnu, okoun a střevle blíže dna, okoun, tloušť, štika uprostřed hloubky řeky, ouklej, tloušť, jesen blíže povrchu vody.

Když lovec vše, co tu uvedeno, dobře uvážil, třeba mu ještě počítati s tou okolností, že ryby mají své zvláštnosti, kterých třeba mu dbáti.

Dříve, než na lov se vypravíme, musíme uvážiti, že ryba v různých dobách ročních různá místa v řece vyhledává.

Ve měsících jarních většina ryb zabývá se kladením jiker mezi traviny na dno vod. kde právě není příliš hluboko.

To jest doba tření, a když je ta odbyta, jsou ryby oslabeny a vyhladověly. V době té také nejvíce vyhledávají potravu, pročež každým vnadidlem je lze snadno loviti. V době té však také rybolov zákonem obmezen, a rybář sportovní dobře učiní, když zákona bude dbáti, neboť nejen že tím slušnost za-zachová, on také v době té z lovu velkého prospěchu míti nemůže, jelikož tu ryba nemá žádné ceny, jsouc bezchutna a často i nezdrava k požívání.

Když se ryby vytřely, což u většiny ryb trvá do polovice června, tu zejména plotice, jelec, tloušť, okoun, parma a řízek vyhledávají křemité mělčiny s čistou proudivou vodou, kde se jaksi čistí. Po dvou až třech týdnech táhnou do hlubších vod s klidnějším proudem, leč parma ihned usídlí se v obvyklé své oblasti; v hlubokých proudech pod jezy, mlýnskými splavy a u hlubokých zátočín.

Tloušť vyhledává také hlubší místa u břehů, zejména takových, jež obrostlé jsou stromovím a křovinami, neboť týž má zálibu ve hmyzu, který v místech těch hojněji se nalézá.

Většina obecných ryb netáhne však do hlubších vod dříve než ku konci července. Řízek až do polovice srpna zdržuje se ve vodě mělké. Kapr a lín nemění během léta mnoho svá místa a zdržují se ve vodách tichých prostřední hloubky poblíže travin. Cejni rovněž usazují se v prohlubních, kde voda jen málo proudí.

Při lovu plotic, jelců, okounů, řízků i štik nejdůležitější jest povšimnouti si proudu. Mnozí lovci maří čas, lovíce v tichých zátočinách, kde voda téměř stojí a kde také ryby se nezdržují, leda nějaký línek nebo úhoříček. Tu jest třeba míti na paměti, že ryby většinou se zdržují jen u travin a prutin, kde mají své úkryty a kde také nalézají nejvíce potravin. Vody, obklopené dokola travinami, s měkkým písčitým dnem, hluboké 1,50—3 metry, se slabým proudem, jsou nejlepší loviště.

V srpnu obecné ryby, k nimž čítáme všecky druhy ryb mimo lososa, pstruha, sivena, lipana, štiku, nabývají nejlepší jakosti a uchylují se do poněkud hlubších vod než v měsících dřívějších. Kde v řece se zdržují, to závisí od stavu vody. Když je voda malá, tu ryby ponejvíce se zdržují v korytě říčním uprostřed řečiště. Čím vyšší je stav vody, tím blíže se táhnou ryby ku břehům.

Září a říjen jsou nejlepší dva měsíce k lovu ryb na těžko. Dříve v létě skrývají se ryby ve travinách, které v září vadnou, načež ryby je míjejí. Tu ryby se uchylují do hlubších vod, ale drží se stále ještě v proudu, vyjma štiky, lína, kapra, cejna a úhoře, kteří se pak zdržují ve vodách spíše stojatých.

Za doby zimní s úspěchem lze podniknouti jen lov ryb dravých, štik, lupic a p. Ostatní ryby, pokud vůbec potravu vyhledávají, činí to jen ve vodách nejhlubších. Parmy, kapři, řízci a úhoři v době zimní trvají ve strnulosti a nezabírají na žádné vnadidlo.

Tlouště, okouny a plotice lze loviti ve hlubších vodách se dnem křemenitým, a kde takového není, ve vodách se dnem hlinitým. Doba lovu v zimě nejpříhodnější jest polední. Když v zimě voda stoupá, tu se ryby táhnou do zátočin, kde v tiché vodě, třeba i dosti mělké, výhodně lze loviti.

JAK SE U NÁS PŘED 100 LETY CHODILO NA RYBY A JAKÉ VYBAVENÍ SE TEHDY POUŽÍVALO

Chodíte na ryby? Začátek pstruhové sezóny je tu a tak si zkuste přečíst, jak kdysi chytali ryby naši pradědové. Článek z roku 1910 obsahuje popis tehdejšího rybářského vybavení i návod, jak mít u vody co největší úlovek.

KTERAK CHYTAJÍ SE RYBY NA UDICI.

Každý, kdo ryby na udici chytati chce, musí býti opatřen řádným nářadím. Musí míti prut, šňůru, korek, udici a potápěcí olůvko.

Prut musí býti 2—3 m. dlouhý, tenký, pružný a pevný. Nejlepší jest prut lískový nebo tenký kmínek smrkový nebo jedlový, který v houštině do výšky rostl. Aby se mu tvářnosti a pružnosti dodalo, napaluje se nad ohněm, načež se struhákem (rašplí nebo sklem) oškrabe, skelným papírem ochladí a vlněným hadrem, ve lněném oleji namočeném, natírá. Ve větších obchodech koupiti možno celou udici s prutem leštěným, skládacím, který se stáhne a tak v podobě vkusné holi upotřebiti dá.

Na tenkém konci prutu upevní se pevně šňůra. Délka šňůry řídí se hloubkou a velikostí vody; tloušťka pak její dle ryb, jaké chytati chceme. Na motouz navlékne se zátka na obou koncích poněkud přišpičatělá. Zátka se v prostřed navrtá, pak provleče se brk, jímž protáhneme Šňůru. To nazýváme splávek. Aby šňůra v brku pevně vězela, zastrčí se v brku malým kolíčkem. Ku konci je těžítko (hříženice). K tomu béře se srnčí brok nebo jakékoliv olůvko velikosti hrachu. Ten se do polovice nařízne, do řezu šňůra položí, obě poloviny broku pak stisknou, aby tento na šňůře pevně držel. Není-li broku, postačí z nouze malý kamének, který se na šňůru přiváže.

Spodní část šňůry (pod brokem) činí žíně asi čtvrt až půl m. dlouhé. Na menší ryby stačí 6 žíní. na prostřední (na ryby asi 1 kg. těžké) 12, a pro ještě větší ryby 18—24 žíní, jež se ve šňůru svinou. Nejlepší a nejpevnější žíně jsou z hřebce. Bílé žíně se neosvědčují.

Opatrný rybář řídí si barvu šňůry dle okolností ve vodě. Je-li dno řeky nebo rybníku kamenité, písčité nebo hlinité, béře se šňůra barvy hnědé nebo šedé. Je-li silně rostlinami zarostlé, béře se šňůra zelená. Šňůra musí po každém upotřebení hned a důkladně osušena býti, aby nehnila. Na konec žíně připevní se udice na 3 dm. dlouhou strunu, nejlépe z citery; na štiky se béře mosazný drát.

Chytají-li se ryby, bývá pravidlem, aby udice vždy 4—5 cm. nade dnem řeky visela, což se zřídí korkem. Na udici navléká se vnadidlo. Vnadidlem poslouží nám červi (žížaly, dešťovky), velké mouchy, trubci, včely a j. I uměle napodobené mouchy, červi a j. z kůže vyrobené, poslouží nám dobře. Červi napichují se jedním koncem a provleče se jím celá udice. Na větší a dravé ryby berou se za vnadidlo menší rybky, mihule a j., které se buď pod břicho, nebo ústy skrze žábry, anebo na hřbetě zapichují a živy ponechávají.

Čas, kdy ryby nejlépe se chytati dají, jest od konce května do října (vyjma doby tření). Při chladnějším počasí ryby berou nejlépe od 9 hodin ráno do 3 hodin odpoledne; při teplejším počasí ryby berou nejlépe od 6—9 hod. ráno, v parných dnech nejlépe časně ráno a pozdě na večer. Podobně velice žerou před teplým deštěm, při jižním nebo západním větru, anebo když je obloha zamračena.

Místo, které rybář volí, musí býti skryté, za křovím, tak aby jej ryby neviděly, ba ani stín jeho aby na vodu nepadal. Tam, kde voda prudce proudí, jest lépe chytati, poněvadž zde je více a větších ryb, které číhají na potravu, již jim voda přihrne: podobně tam, kde dobytek přes vodu se honí, bývá hojně ryb. Pod proudem a ve víru jest velmi dobře házeti na parmy. Okouni loví se v tůních na veliké dešťovky; jelci jdou na chrousty a velmi dobře na třešně. Zakusují nejraději z rána o 4. hod. Na malé rybky a ráčky loví se ryby dravé, zejména štiky. Pstruzi jdou na červa (žížalu), jenž úplně musí ležeti na dně.

Též loví se na umělá vnadidla, jako na mouchy, vosy, rybky a j. z kůže nebo kaučuku připravené, jimiž se ve vodě pohybuje. Vnadidlo na pstruhy jsou malé žabky; veliké dešťovky přes noc v hovězí krvi naložené, jsou prý výtečným lákadlem pro pstruhy, právě tak jako dešťovky naložené ve šťávě mateřídouškové nebo před vhozením natřené olejem lněným nebo konopným. Na moučné červy, čerstvě uzenou slaninu, na kuličku sádla nebo medu, na zkažené vrbové dřevo jdou pstruzi rovněž velmi rádi. Rybář stoje na čekané, musí státi nebo seděti úplně tiše, nebo ryby plaší se nejmenším šelestem.

V srpnu berou ryby nejlépe; kolem sv. Michala (29. září) klesají hlouběji a v říjnu ještě hlouběji. Při chytání hodí se udice do vody a pozoruje se korek. Jestli sebou korek 1—2 trhnul, aniž se potopil, jest to známkou, že u toho ryba byla kousla, ale nezachytia. Tu musí se udice vytáhnouti, červ upraviti nebo skousnutý díl napraviti. Ponoří-li se korek pod vodu, jest ryba na udici chycena, a tu jest potřebí mírným trhnutím a povlovným táhnutím směrem k sobě na břeh udici vytáhnouti.

Shledáme-li, že rybka nějaká béře, vytáhneme-li proto a přece nenalezneme nic než ukousnutého červa, nemůžeme nic lepšího učiniti, opakuje-li se to několikráte, než opustiti stanoviště a vyhledati si jiné, neboť jsou to raci místo ryb, kteřížto červy požírají. Nachytané ryby se udržují ve vodě v pleteném sáčku, koši, síti neb i v hrnci: lépe však jest ihned je zabiti, poněvadž udicí poraněny byvše brzy hynou.

****************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

Vážení rybáři, v sekci Informace pro členy MO je nutné přečíst si informace ohledně GDPR!!! a zařídit se podle toho!

Děkuje Výbor MO Nová Ves I

Něco o pytlácích : http://www.inrybar.cz/novinky/pytlaci-v-ceske-republice-pytlactvi-nekontrolovatelne-roste-pytlaci-nelovi-pro-maso-ale-pro-adrenalin/

Konec okounů v Čechách ? :  http://www.inrybar.cz/novinky/konec-okounu-v-cechach-kormorani-denne-likviduji-nase-puvodni-dravce-po-stovkach-kilogramu/

Jaký je Tvůj názor ? : http://www.inrybar.cz/ostatni/rybarske-komentare/rybarske-zavody-maji-ochranci-prirody-pravdu-meli-bychom-je-zakazat/

Lov dravců : http://www.inrybar.cz/ostatni/rybarske-komentare/lov-bez-lanka-neni-frajerina-ale-nezodpovednost/

Termíny brigád v roce 2025 

3.Května 2025    v 07:00 hodin (p.Souček st.)

7.Června  2025     v 07:00 hodin (p.Hanzl)

12. Července  2025  v 07:00 hodin (p.Hovorka st.)

16. Srpna  2025  v 07:00 hodin (p.Kašpar)

13. Září    2025    v 07:00 hodin (p.Souček ml.)

18. Října  2025    v 07:00 hodin (p.Hovorka ml.)

Sraz brigádníků je vždy u buňky v 07:00 hodin.

Nářadí zajistí a na místo výkonu brigády doveze ten, kdo bude mít dozor na brigádě (člen výboru). Dozor také upřesní na místě pracovní náplň brigádníků. 

Brigádní povinnost každého člena je odpracovat nejméně 10 hodin!!!!!!

 Po dohodě lze také dojednat individuální brigádu.

Ceník poplatků za povolenky, brigády, průkazky, známky, zápisné v r. 2025.

Povolenka roční pro dospělé……………………………….….1500 Kč.

Povolenka roční pro mládež do 18 let…………………………..1000 Kč.

Povolenka pro mládež do 15 let…………………………………500 Kč.

Povolenka č. 90 na Labe ………………………………………...500 Kč.

Pov. hostovská roční dospělí………………………………….. 3700 Kč.

Pov. hostovské měsíční dospělí..………………………………. 1500 Kč.

Pov. hostovská týdenní dospělí …………………………………1000 Kč.

Pov. hostovská jednodenní dospělí..…. ………………………... 500 Kč.

Pov. hostovská jenom na Labe č.17……………………………...1500 Kč.

Pov. roční dospělá pro cizince.….…………………………….......5000 Kč.

Pov. hostovská do 18 let roční ………………………………… 2500 Kč.

Pov. hostovská do 18 let měsíční…………………………………1500 Kč.

Pov. hostovská do 18 let týdenní…………………………………1000 Kč.

Pov. hostovská do 18 let jednodenní……………………………..500 Kč.

Pov. hostovská dětská roční…………………………………….1500 Kč.

Pov. hostovská dětská měsíční………………………….……....1000 Kč.

Pov. hostovská týdenní děti do 15 let…………………………...800 Kč.

Pov. hostovská jednodenní děti do 15 let………..……………..300 Kč.

Pov. dětská prázdninová .……………………………………… 500 Kč.

Průkazka………………………………………………………….50 Kč.

Známka mimořádná povodňová pouze dospělí............................100,- Kč

Známka dospělí…………………………………………………700 Kč.

Známka mládež do 18 let………………………………………300 Kč.

Známka děti do 15 let…………………………………………..150 Kč.

Zápisné dospělí...………………………………………………..500 Kč.

Zápisné mládež do 18 let ………………………………………400 Kč.

Zápisné děti do 15 let…………………………………………...200 Kč.

Poplatek za neodprac. brig. nových členů…..………………...1500 Kč.

Neodpracovaná brigádní hodina………………………………150 Kč.

Pokud člen nezaplatí do konce dubna známku, je automaticky vyškrtnut viz. §4 Stanov a pokud chce být dále členem, zaplatí nové zápisné ve stanovené výši.